JMENUJU SE SANDRA A MŮJ TÁTA JE VRAH. DRAMATICKÝ PŘÍBĚH DÍVKY Z KLOKÁNKU

Foto je ilustrační.

Přečtěte si dramatický příběh Sandry, které pomohl Klokánek – Fond ohrožených dětí. Ten Granter finančně podporuje.

Stála před vrátky Klokánku a celá se chvěla. Promrzlá, jen tričku a legínách . Krásná patnáctiletá slečna držela v ruce čerstvý občanský průkaz. „Jmenuji se Sandra a utekla jsem z domova. Můj táta je vrah!“ sdělila tetě, která jí spěchala odemknout. 

Do Klokánku jsou přijímány i děti na útěku, tedy bez souhlasu zákonného zástupce. Vše se musí neprodleně nahlásit orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), který rozhodne, co se bude dál. Tentokrát rozhodl OSPOD nekompromisně: dívka musí zpět k otci, neexistuje důvod, proč by měla pobývat v Klokánku.

Dostavil se otec, úspěšný podnikatel a také dost arogantní člověk. Už v jeho první větě zazněla slova jako „soud, pokuta a taky spratek nevychovaný a děvka“. Sandra se dle otce měla okamžitě sebrat a jít s ním domů. Místo toho se v nestřežené chvilce zamknula v koupelně a odmítala otevřít dveře. „Já ty dveře vykopnu!“ křičel otec a odpovědí mu byl vyděšený pláč dcery.

Rozbrečely se i ostatní děti a teta začala vytáčet na služebním telefonu číslo policejní hlídky. To ho nakonec přece jen donutilo k odchodu. Odešel s nepořízenou.

Odveta však na sebe nenechala dlouho čekat. Podal oficinální stížnost. Pochybení ale zjištěno nebylo. Případ měla posoudit psycholožka a také přímá nadřízená pracovnice OSPOD.

Do věci se vložila policie, která prošetřovala trestní oznámení babičky. Byla matkou Sandřiny matky, která za záhadných okolností zemřela při dovolené v Turecku. Byla tam jen manželem a u jejího záhadného utonutí nefiguroval žádný svědek. Způsob její smrti se stal zdrojem mnoha teorií. Od vraždy, nešťastné náhody až po sebevraždu. A právě tyto okolnosti vedly Sandru k útěku od otce. Byla přesvědčená, že otec něco mamince udělal.

„Prý se s ní chtěl usmířit, ale už měsíc po maminčině smrti si k nám nastěhoval cizí ženskou. Myslíte, že je to normální?“ ptala se všech kolem sebe, ale dočkala se jen mlčení. Rozumná a hlavně pravdivá odpověď nebyla v tomto případě možná. I jeden z policistů neoficiálně, čistě důvěrně sdělil, že i jeho kolegové mají určité podezření. Jenže nic už nešlo dokázat.

Téměř detektivní příběh skončil dle možností dobře. Sandra mohla jít bydlet k milované babičce. Jen se musela obejít bez finanční podpory svého otce. Odmítnul platit výživné. Prý raději půjde k soudu, než aby podpořil dceru v jejím bláznění.

A tak babička z minimálního důchodu musela uživit vnučku i sebe. Dělala to ráda. Sandra se jí za to po několika letech odměnila starostlivou péčí, kterou babička potřebovala po náročné operaci.

Granter financuje tu část mezd, kterou vychovatelé a psychologové v Klokánku nedostávají od státu. Můžou tak zůstat v této profesi a dál se věnovat nesmírně důležité a náročné práci.

Darujte na pomoc týraným dětem. Přispějte na náš transparentní účet nebo v dárcovské aplikaci VAKOVAKO.

CHCI DAROVAT PŘES VAKOVAKO